Noční vidiny

Ačkoliv dubový háj na kopci Kostelíku dávno zanikl, přece tu i nadále pobývali duchové, kteří hodným pomáhali a zlé trestali. Zjevovali se za tmavých nocí a nejednou nejednoho polekali tak, že přiběhl domů a sotva dechu popadal. ¨

V době půlnoční se tu zjevoval zlý duch v podobě divoké svině. Jestliže někdo v té době tudy šel, svině se na něho vyřítila a zle ho zřídila. Domů se takový noční chodec navrátil zablácený, potrhaný a samá modřina. A byli i mnozí, kteří to odstonali.

Jednou tudy šli muzikanti z ohařského posvícení. Ačkoliv bylo již k ránu a tma se pozvolna rozptylovala, divoká svině se na ně přece vyřítila. Někteří se dali na útěk. Na rozblácené cestě se smekali a padali. Jenom basista zůstal stát a když se k němu svině přiblížila, pádnou sukovicí ji vší silou udeřil po hřbetě. Hůl mu však z ruky vypadla a on se div neskácel.

Svině se jako mlžný opar rozplynula.

O té doby se již nikomu nezjevila. Noční chodci pak již vždy mohli bez obav nerušeně chodit z Ohař do Chrčic a z Chrčic do Ohař.