Z historie hřbitova

Z kroniky obce Ohaře

Zapsáno p. Františkem Krojidlo, obecním kronikářem, 1932 - 1936

Úprava hřbitova, 1925 (str. 13 - 14)

Starý hřbitov obce Ohaře, Němčice, Jestřabí Lhoty a Polních Chrčic byl velmi malý, takže nebylo možno dobře zemřelé k poslednímu odpočinku uložiti. Rozhodli se tedy občané Ohař, Němčic a Polních Chrčic hřbitov rozšířiti a nové zdi postaviti. Obec Jestřabí Lhota se k úpravě nepřipojila a vystavěla si hřbitov samostatně.

Potřebný pozemek koupen od Aloise Pernta, rolníka v Ohařích č. 38. Zdi starého hřbitova rozkopány a z nich položeny základy pro nové zdi betonové. Ze zbylého kamene vydlažděna cesta z ulice do luk, jež byla vůbec nesjízdná. Podnět k tomu dal Václav Kohout z Ohař č. 3.

Zdi postavil cementář Josef Hajn z Bělušic nabídkovým řízením za 43 000 Kč.

Hrobařem je Jan Fiala, který tuto službu koná již po 40 roků. Jeho vzpomínky, jež sahají až 65 let do minulosti, jsou jedinečnými svědky dávného života. Dlouho se budeme podivovati, ba velmi často vzpomínati na živou paměť hrobaře, jenž celý svůj život zasvětil této podivné práci a jenž své příběhy po všechna léta skládá ve svou paměť, jež jest tak živá, že vše tak detailně vybaví, aniž by měl nějakých poznámek.

Zapsáno p. prof. J. Hájkem, obecním kronikářem, 1975 - 1989

1975 (str. 127 – 128)

O poslední věci člověka je pietně postaráno na pěkně udržovaném místním hřbitove. Rakve s těly zemřelých jsou tu ukládany do hrobek, méně již do prostých hrobů, ačkoli už přibývá dosti těch, kteří své zemřelé dávají zpopelnit. Hřbitov je místo hojně navštěvované těmi, kteří s úctou vzpomínají na ty, kteří už nenávratně odešli a připomínvají si tu, že ty své drahé zemřelé budou dříve nebo později následovat. Hroby i hrobky jsou většinou pěkně upravené a ozdobené. Zvláště v údobí Dušiček tonou v záplavě věnců, věnečků, květin a světel. Hrobařem je Josef Šanc z Ohař č. 131.